Zajímavosti o hořčici. Jak ji připravovala Magdalena Dobromila Rettigová?
Pasta z hořčičných semínek je po celém světě velmi populárním dochucovadlem a v České republice se jí sní přibližně dva kilogramy na osobu ročně. V čem tkví tajemství popularity žlutohnědé pasty?
Na hořčici si pochutnávali už ve starověkém Řecku. Jako koření se však hořčičná semínka používala už před naším letopočtem. Záznamy o štiplavých semínkách se objevují například v sumerských a indických textech, které se datují do doby 3 000 let před naším letopočtem. Zmínky o nich nalezneme také v Bibli, konkrétně v Novém zákoně, kde jsou vnímány jako symbol víry.
Štiplavá semínka, která dodají chuť
Dnes se hořčice podává především k masu, ke klobásám, přidat se dá do dresinků na salát, do majonéz i omáček. Onu štiplavou chuť, která dodá pokrmům na zajímavosti, způsobují silice, která obsahují semena a jež se uvolňují při rozemletí. Kromě silic obsahují hořčičná semínka 30 – 40% rostlinného oleje a podíl bílkovin.
První recept na pastu z hořčičných semínek uvádí ve svém díle starořímský spisovatel Columella. Konkrétně šlo o kaši z rozemletých semen, která se smíchala s octem. Římané předpis "vytunili" a do hořčice přidávali ještě med a olivový olej. Recept se v průběhu staletí dále vylepšoval, až do dnešní doby, kdy si pochutnáváme na těchto základních typech hořčice dělených dle chuti:
- Dijonská – k její výrobě se používají zejména hnědá semena hořčice, která mají původ v Himaláji
- Německá – připravuje se z bílých nebo žlutých semen hořčice, která je doma ve Středomoří
- Anglická – ta kombinuje oba druhy semen – tmavé i světlé
Podle palčivosti u nás členíme hořčici na plnotučnou – ta je německého typu a patří k nejoblíbenějším. Dále na hořčici kremžskou, která má ostrou vůni i chuť a v její struktuře jsou viditelné hrubé kousky rozdrcených semen a nakonec na hořčici speciální. Tento druh je plnotučný a přidává se do něj zelenina či ovoce.
Jak hořčici skladovat?
Oblíbenou dochucovací pastu je třeba skladovat v dobře uzavíratelné skleněné nádobě, ideálně při teplotě pod 20°C. V teplém prostředí totiž silice vyprchávají a pasta ztratí svou typickou vůni i chuť. Pokud v nádobě dojde ke ztuhnutí pasty, stačí přidat pár kapek oleje nebo citronu a hořčici promíchat. Získá tak nejen zpět svou konzistenci, ale vylepší se i její chuť.
Recept podle Magdaleny Dobromily Rettigové
Hořčice dodnes patří k nejpopulárnějšímu koření, oblíbená byla i v dobách minulých. Přinášíme vám recept, jak pastu ze semínek připravovala "guru" hospodyněk 19. století, česká buditelka a spisovatelka Magdalena Dobromila Rettigová.
Pro výrobu hořčice budete potřebovat: 250 g hořčičného prášku, 0,75 l vinného octa, pár hřebíčků, citronovou kůru, špetku cukru a muškátového květu.
Postup: ocet nalijeme do hrnce a svaříme ho s hřebíčky, kůrou z citronu a cukrem. Ocet přecedíme a horký ho za stálého míchání pomalu přilijeme k hořčičnému prášku. Po vychladnutí hořčici naplníme do sklenic, uložíme do chladu a necháme 10 dní odpočinout. Pak můžeme konzumovat.
Zdroje: britannica.com, Pod pokličkou
Hořčičný dip
Podávat se dá dip z hořčice nejen k masu, ale také k zelenině nebo jako zálivka na salát.
Pečená zelenina s hořčičnou zálivkou
Také zelenina získá s přidáním hořčice na chuti. Stačí to vyzkoušet!
