V květomluvě mateřídouška znamená zklamání z marného čekání na objetí. Milovníky květin, bylinek a zahrádkáře však nezklame nikdy. Barva květů potěší zrak, vůně povznese mysl a silice v mateřídoušce obsažená vyléčí mnohé neduhy. Na zahradě se péče o plochy porostlé jejími drobnými hustými lístky stane mnohem jednodušší.

Mateřídouška ve volné přírodě
Mateřídouška (Thymus) je drobná, vytrvalá bylina s dřevnatějícím stonkem. Patří do čeledi hluchavkovitých. Nejvíce druhů a nejbohatší výskyt mateřídoušek je kolem Středozemního moře. Ostatně mediteránní oblast je domovinou mnoha dalších aromatických bylin, například tymiánu, který je poddruhem mateřídoušky obecné.

V Česku roste 7 druhů mateřídoušek. Jejich porosty za slunečních dnů silně voní a přitahují medonosný hmyz. Mateřídouška je známou léčivkou, v silici jsou obsaženy terpeny, které uleví při kašli a obtížích dýchacích cest, a antiseptické látky léčící kožní problémy.

Zahradní kultivary mateřídoušek: velký výběr a snadná péče
Mateřídoušky všech druhů i kultivarů jsou vděčné; dobře snášejí sucho, mráz i sešlapávání. Nízké husté trsy se podle odrůdy v dubnu až září pokrývají drobnými kvítky. Údržba ploch porostlých mateřídouškou je snadná, protože jejich souvislý, hustý koberec brání uchycení a prorůstání plevele.

Nepřehlédněte

Jak se peče pro celiaky, alergiky a ty, co prostě “jen“ nesnáší lepek? Musíte znát pár základních pravidel.

Proč zkusit Keto dietu, aneb praktický návod pro začátečníky

Nezapomínejme na citrusy, jsou pro nás důležité

Trsy s kořenovým balem vysazujeme tam, kde je vhodná, na živiny chudší, propustná půda: do skalek, mezi kameny zahradních chodníků, do zídek nebo i na volné plochy. Porosty mateřídoušky mohou plynule přecházet do trávníku, protože posekání mateřídoušce nijak zvlášť nevadí. Než se mateřídouška uchytí, je vhodné ji občas zalít a pak už si vystačí se srážkami, které přinese počasí. Mateřídoušky se dobře množí vegetativně a rychle se rozrůstají. Svědčí jim pravidelné zastřihování, zejména po odkvětu v létě nebo na podzim.

Z volně rostoucích druhů bylo vyšlechtěno velké množství kultivarů s velmi podobnými nároky na pěstování, které proto mezi sebou můžeme různě kombinovat, a vytvořit tak na své zahrádce mix kvítků různé barvy.

Mateřídouška časná (Thymus praecox)
Mateřídouška pro netrpělivé. Kvete už od května až do července. Kultivar „Albiflorus“ zaujme bílými kvítky. Kultivar „Pseudolanuginosus“ krášlí nejen drobné kvítečky purpurové barvy, ale i lístky poseté stříbřitými chloupky. Angličtina má tuto mateřídoušku příznačný název „Woolly Thyme“.

Mateřídouška citrónová (Thymus x citriodorus)
Lístky této křížením vzniklé mateřídoušky jsou tmavě zelené se žlutými skvrnami. Kultivarů je mnoho („Done Valley“, „Sambesi“ nebo „Lemon“). Všechny krásně voní po citrónu a v červnu a červenci se obsypou růžovými kvítky.

Mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides)
V České republice roste běžně ve volné přírodě na slunných mezích nebo okrajích cest. Zahradní kultivary „Foxley“ nebo „Tabor“ kvetou od července až do podzimu.

Mateřídouška úzkolistá (Thymus serpyllum)
Kultivary mateřídoušky úzkolisté kvetou od dubna do září. Některé z nich jsou opravdu miniaturní. Pomalu rostoucí kultivar „Elfin“ tvoří tuhé porosty s droboučkými šedozelenými matnými lístky. Kvete světle růžově.

I další pěstovaný kultivar „Minus“ svým názvem předpokládá nevelký vzrůst. Drobná, kolem 3 cm vysoká mateřídouška s kulatými listy, které na rozdíl od jiných mateřídoušek nevoní, se hodí na osázení nejmenších spár a skalních štěrbin.