Vývoj tradičního vánočního menu v průběhu času...
Pojďme se společně podívat na to, jak se postupem času vyvíjelo české vánoční menu. Vánoce máme pevně s jídlem spojené, že jen vůně v nás vyvolá vánoční náladu.
Adventní půst
Začal nám tradiční adventní půst, jehož termín se v průběhu času měnil. V dávných dobách půst trval osm týdnů, dnes se postíme pouze čtyři týdny. Po oslavách sklizně nastává čas omezení a zjednodušení jídelníčku. Tradičně se omezuje konzumace masa, alkoholu a sladkostí. Postním jídlem jsou nejčastěji ryby, které dnes vidíme na štědrovečerním stole. Střídmý jídelníček měl věřící přivést více k vnitřnímu rozjímání a myšlenkám o Bohu. Advent a tím tedy i půst končí západem slunce na Štědrý večer, kdy se začíná bohatě hodovat.
Vánoční tabule v časech dávných
Štědrovečerní hody zejména na venkovských stolech obsahovaly to nejlepší co se v uplynulém roce podařilo vypěstovat a sklidit. To mělo zajistit blahobyt v roce nadcházejícím. V mnoha rodinách začínala hostina podáváním kousku chleba s medem jako symbolu eucharistie. V některých oblastech bylo zvykem rozkrajovat jablka na počet dílků strávníků, kteří je pak společně snědli. To mělo vyjadřovat myšlenku soudržnosti stolovníků a přání návratu všech zúčastněných v plném počtu i příští rok. V průběhu 19. století se měnily symboly plodnosti, a proto se později na stůl pokládaly třeba i peníze. Zpravidla nesmělo chybět červené krásně naleštěné jablko, jako symbol plodnosti, a také ořechy, které byly chápány jako plodina signalizující svým množstvím bohatství. Tradičně se vařila hrachová polévka a podle krajů se vařilo hlavní jídlo. Na Valašsku se dlouho v jídelníčku držela pohanková kaše, jinde kaše jahelná s medem. Častým hlavním jídlem byl nákyp s příměsí hub v Podkrkonoší zvaný hubník, ve středních Čechách kuba. V Polabí zůstaly na dlouhou dobu na jídelníčku tzv. peciválky -speciální pečivo polévané švestkovou omáčkou, jinde sirupem a máslem. Všechny kraje spojoval masový půst a tato podoba vesnického jídelníčku se držela až do 20. století.
Prvorepublikový vánoční kapr
Podávání kapra na štědrovečerní večeři Češi za první republiky převzali z Vídně, protože v důsledku rozvoje rybníkářství byly ryby hojné a levné. Dnes se nejčastěji připravuje smažený kapr, ale v dřívějších dobách se podával zejména kapr namodro, tedy vařený s octem či bílým vínem a kořenovou zeleninou, nebo načerno, který je vařený a podávaný s hustou sladkokyselou omáčkou ze sušených švestek, rozinek, perníku a černého piva či červeného vína. Nejstarší a zároveň nejdéle trvající recept na kapra pochází z roku 1810. Jeho příprava trvala celé tři dny, nejprve se kapr pekl v omáčce z dušené cibule, kořenové zeleniny, mandlí, rozinek, povidel a sladkého piva se sušenými švestkami, ořechy a strouhaným perníkem. Podával se s vánočkou či šiškami a později s knedlíky. Tento komplikovaný recept se postupně z české kuchyně vytratil a nahradil ho kapr smažený pocházející z Rakouska. Tradiční bramborový salát se v české kuchyni objevuje až během 2. světové války a jeho kořeny sahají zřejmě do Ruska.
Vídeňský bramborový salát
Tento odlehčený bramborový salát je velmi jednoduchý na přípravu a skvěle se hodí jak na slavnostní vánoční tabuli tak k normálnímu jídlu.
Bramborový salát s jarní cibulkou a česnekem
Bramborový salát s jarní cibulkou a česnekem můžete klidně jíst i jako samostatné jídlo.
Smažené kapří řízky
Smažené kapří řízky na štědrovečerní stůl prostě patří. S bramborovým salátem a rybí polévkou jsou základními kameny našich vánočních hodů.
Lehký bramborový salát
Tento lehký bramborový salát je bez majonézy. Tudíž je zdravější a dietnější než ten, který všichni známe.
