Skořice: 7 zajímavostí, které o ní možná nevíte
Skořice provoní naše příbytky v čase Vánoc. Bez skořice si nedokážeme představit svařené víno nebo štrůdl. Každé koření má svůj příběh, mnohdy pohnutý, a voňavé ruličky s nasládlou chutí nejsou výjimkou.
1. Celosvětově oblíbená skořice je jedno z nejstarších koření, zmiňuje se o ní již bible. Do Evropy pronikla v 15. století, kdy ji začali přivážet arabští obchodníci. Množství skořice na tehdejším trhu bylo omezené, a tak se její cena dostávala do astronomických výšek. Místa, odkud skořici přiváželi, drželi obchodníci v tajnosti. Proto se mnoho zemí ke zdrojům voňavého koření toužilo dostat samo. Touha po skořici i dalším koření byla také jedním z důvodů velkých námořních výprav na konci 15. století.
2. Není skořice jako skořice. Ta pravá skořice, kvalitnější, pochází ze skořicovníku ceylonského. Na náš trh se dostává skořice ze skořicovníku čínského, nazývaná též Cassia. Oba druhy se liší i technikou sběru. U skořice Cassia se sbírá vnější, odlupující se kůra rezavé barvy. Zapomeňte na krátké trubičky, které vylovíte ze sáčku koupeného v našem supermarketu. Rulička skořice ze země jejího původu může být i metr dlouhá. U skořice ceylonské se nejdříve svrchní část kůry odstraní. Jako koření se používá až tenká vrstva kůry vnitřní. Nasbírané plátky vnitřní kůry se skládají na sebe, po vysušení vznikne útvar podobný doutníku.
3. Kromě typické chuti a vůně má skořice spoustu dalších užitečných vlastností. Po staletí byly ceněny její antimikrobiální účinky. A nejen v souvislosti s prodloužením trvanlivosti pokrmů. Ve starém Egyptě tvořila jednu z přísad směsi na balzamování lidských ostatků. Byla pečlivě ukrývaná a její hodnota dosahovala hodnoty zlata.
4. V čínské medicíně se skořicí léčilo nadýmání, nevolnost, průjem nebo horečka. Vědecké studie potvrdily, že skořice pozitivně ovlivňuje hladinu krevního cukru a mozkovou aktivitu. Skořice také podporuje zažívání, snižuje hladinu cholesterolu v krvi a olej ze skořice má dezinfekční účinky.
5. charakteristickou chuť i vůni skořice je odpovědný skořicový aldehyd: cinnamaldehyd. Skořice dále obsahuje kumarin, chemickou sloučeninu nacházející se v mnoha rostlinách. Více je ho v rozšířenější skořici Cassia, menší množství je obsaženo ve skořici ceylonské. Kumarin je jedovatý, měl by se konzumovat jen v malých dávkách, proto může být vyšší množství skořice nebezpečné pro těhotné ženy. Přespříliš skořice se nedoporučuje dávat ani menším dětem.
6. Císař Nero, který nechal zapálit Řím, aby plameny pohlcující město povzbudily jeho básnického ducha, byl zdrcený smrtí své ženy Poppaey tak, že na její pohřební hranici nechal snést veškerou skořici, která tehdy v Římě byla k mání. Vzhledem k tomu, že se pravděpodobně o její smrt zasloužil, snažil se možná obětováním cenného koření ulehčit svému svědomí.
7. Výsledky nejnovějších výzkumů, uveřejněné v renomovaných chemických časopisech, uvádějí, že těkavé oleje ze skořicové silice zabíjejí komáry a jejich larvy. V našich podmínkách jsou komáři většinou jen původci nepříjemných štípanců. Ne tak v jiných zemích. Výzkumníci doufají, že insekticidy na bázi látek izolovaných ze skořice budou účinně eliminovat komáry, kteří přenášejí malárii, žlutou zimnici nebo západonilskou horečku.
