V měsíci září startuje ta pravá houbařská sezóna. Deštivé, ale stále ještě teplé počasí, růstu plodnic velmi svědčí, a proto nastává ideální čas, kdy vyrazit do lesa. Které druhy hub rostou v září a jaké dobroty z nich připravit?

Houbaření má v naší republice dlouholetou tradici. Vždyť první houbařská poradna byla u nás otevřena už v roce 1909! Znalosti o houbách se zpravidla předávají v rodině, ale osvětu o těchto rostlinách šíří také Česká mykologická společnost. Ta nabízí i službu houbařům, kteří si nejsou jistí tím, co si z lesa vlastně přinesli. Odborníci mykologové jejich "úlovky" ochotně určí a navíc poradí, co z nich uvařit. K určování hub lze využít také atlasy nebo aplikace do mobilu.

Kde hledat a co sbírat v září

Houbaři zpravidla neprozrazují, kam na houby chodí, aby jim úlovky někdo nevyfouknul. Obecně však lze říct, že houbám se daří na slunných místech, která jsou chráněná před větrem. Některé houby rády rostou ve společnosti určitých druhů stromů – například klouzky lze často nalézt pod borovicí. Než plodnice dorostou do správné velikosti, může jim to trvat dva až deset dní.

Prázdniny jsou minulostí a doba, kdy začíná škola, je období, kdy lze v lese nalézt smetanově bílé krasavice na vysoké nožce – tedy bedly vysoké. Houbaře lákají nejen vzhledem, ale také nasládlou chutí. Z bedlových klobouků se smaží řízky, dají se ale nakrájet i do smaženice nebo zamrazit.

Nepřehlédněte

Dokonalé vaření s remoskou

Vánoční tradice: proč se jí na Štědrý den kapr s bramborovým salátem?

Nezapomínejme na citrusy, jsou pro nás důležité

Až do zimního období můžeme v lese sbírat také čirůvky fialové, které se skvěle hodí k nakládání. Za perly lesa lze považovat oranžové lišky obecné, které jsou velmi oblíbenou potravinou i v luxusních restauracích. Kromě lošáků, václavek, kotrčů, ryzců a hnojníků, zdobí lesní porosty také hřiby. Ten, s označením smrkový, platí za krále hub. Má výtečnou chuť a hodí se pro všechny typy úprav.   

Pokrmy z hub

Kromě tradiční smaženice, houbové omáčky či řízků, lze houby přidat i do polévek, připravit z nich salát, rizoto, řízky nebo je třeba naplnit do těstovin. Kdo si chce tuto vděčnou potravinu uchovat i na pozdější období, může houby zamrazit. Před uložení do mrazáku je však třeba houby minimálně 20 minut povařit. Tím se v houbě zničí choroboplodné mikroorganismy, a také se utlumí činnost enzymů, které způsobují její rozklad a následné znehodnocení.

Houby lze také nasušit a část z nich rozemlít na prášek jako koření do pokrmů. Sušené houby či prášek se dají také naložit do oleje, čímž vznikne ochucená, aromatická varianta dochucovadla, která se hodí například do salátů. Oblíbené jsou i nakládané houby, ale ne všechny se hodí k tomuto typu zpracování. Do láku ukládáme jen houby s pevnější strukturou, například hřiby, ryzce, lošáky zprohýbané, hlívu, kotrče nebo třeba mladé pýchavky.

Tip na závěr

Houbová pasta

Pasta z hub se hodí například k dochucení omáček, na topinky či jako náplň do těstovin. Pro její výrobu potřebujeme:

400 g žampionů nebo ryzců

2 šalotky

snítku tymiánu

40 g másla

petrželovou nať

1 lžíci sherry

sůl

čerstvě mletý pepř

Postup: na másle necháme zesklovatět nakrájenou šalotku. Přidáme nadrobno pokrájené, očištěné houby a dusíme asi 10 minut. Poté přilijeme sherry, přidáme bylinky, koření, zmírníme plamen a vaříme další tři minuty, dokud nevznikne hustá kaše. Tu necháme chvilku vychladnout, a poté ji napěchujeme do tvořítka na led. V mrazáku vydrží čerstvá až 8 týdnů.