Valné shromáždění OSN vyhlásilo rok 2023 Mezinárodním rokem prosa. Je to především pro jeho velký nutriční a ekologický přínos pro lidstvo. Tato důležitá obilnina má hlavní zastánce v Indii, ale její nespornou důležitost podporuje více než 70 národů.

Co to vlastně proso je a jak nám prospívá? Je to bezlepková obilnina plná velmi prospěšných látek. Loupané proso, tedy jáhly, jsou velmi starou potravinou, kterou časem v mnoha zemích bohužel nahradila rýže. Byla by ale velká škoda tuto superpotravinu, jak bývá nazývána, úplně z našeho jídelníčku vynechat. Proč? Má například velmi vysoký obsah vitamínů skupiny B, takže velmi pomáhá při únavě, psychických potížích, depresích apod. Velké množství vlákniny prospívá našemu zažívacímu ústrojí, obsažené železo zase brání chudokrevnosti. Jáhly se doporučují i jako prevence překyselení organizmu. Nezanedbatelnou výhodou je i to, že jsou přirozeně bezlepkovou potravinou, takže skvěle nahradí obiloviny s vysokým obsahem lepku. Jsou vhodné i pro alergiky a děti, jsou dobře stravitelné a pro svou lehce oříškovou chuť vhodné pro přípravu mnoha slaných i sladkých jídel.

A jak je připravujeme? Nejčastěji tyto žluté lesklé kuličky několikrát propláchneme a spaříme horkou vodou. Pak je vaříme 15 až 20 minut do měkka. Po této době jáhly můžeme použít k dalšímu zpracování. Je to vynikající příloha, může nahradit třeba kuskus. Také známe recepty na sladký jáhelník se švestkami, nebo jahelnou kaši doplněnou ovocem. Použít se dají i jako zavářka do polévek, do salátů, jsou vynikající v zapečených jídlech apod. Můžeme je kombinovat s mnoha potravinami, například s rýží, s houbami, s jablky, se špenátem apod. Prostě jáhly jsou zdravou potravinou pro všechny věkové kategorie a ani naši peněženku příliš nezatíží.

Přidáváme zde zajímavý článek, který napsal Prof. Rajeev K Varshney. Je to ředitel výzkumného programu v International Institut pro výzkum plodin pro polosuché tropy (ICRISAT), Hyderabad, Indie a mimořádným profesorem Food Futures Institute, Murdoch University :

Nepřehlédněte

Dokonalé vaření s remoskou

Jak se peče pro celiaky, alergiky a ty, co prostě “jen“ nesnáší lepek? Musíte znát pár základních pravidel.

Dáváte si novoroční předsevzetí? A dodrželi jste je někdy?

„Mocné jáhly – zázračná zrna plné síly

Super-zrno, super-potravina a zázračné zrno, to jsou některá z přídavných jmen často používaná k popisu prosa, jedné z nejstarších potravin lidstvu známou a pravděpodobně první obilninou používanou v domácnostech.

Valné shromáždění Organizace spojených národů (OSN) prohlásilo rok 2023 Mezinárodním rokem prosa. Návrh, který byl iniciován Indií a podpořen více než 70 národy, představuje společenskou shodu na významu a přínosu prosa pro globální potravinový systém. Při přijetí rezoluce stálý zástupce Indie při OSN, velvyslanec TS Tirumurti uvedl: „Je třeba propagovat nutriční a ekologický přínos prosa pro spotřebitele, výrobce a rozhodující autority s cílem zlepšit efektivitu výroby, výzkum a vývoj, investice a propojení potravinářského sektoru“. Vyjádřil poděkování všem podporovatelům, kterými jsou zejména Bangladéš, Keňa, Nepál, Nigérie, Rusko, Senegal a všem členským státům OSN.

Už několik starověkých indických knih odkazuje na proso a jeho stopy byly nalezeny i v archeologických nalezištích Harappa a Mohenjo-daro. Po mnoho let byly jáhly součástí každodenního jídelníčku. Dnes si indičtí farmáři stále více uvědomují, že pěstování prosa vyžaduje méně vkladů s větší ekonomickou výnosností a potenciál, zejména v drsných a suchých podmínkách. To dokládají i nové poznatky o prospěšnosti prosa jako obiloviny bohaté na živiny.

V posledních několika letech indická vláda vynakládá značné úsilí na podporu pěstování prosa a v čele s premiérem Narendrou Modim vyhlásila rok 2018 Národním rokem prosa.

Chytré jídlo

Proso je důležitou základní obilninou milionů malých pěstitelů na suché půdě, jako jsou například zemědělci v Asii a subsaharské Africe. Říká se jim také nutri-cereálie nebo suchozemské obilniny a zahrnují čirok (jowar), perlové jáhly (bajra), prstové jáhly (ragi), liščí jáhly (kangni), proso jáhly (chena), jáhly chlévské (samvatke chawal) a jáhly kodo (kodon). Vykazují vysoké nutriční hodnoty. Jáhly jsou také označovány jako „chytré potraviny“, které jsou dobré pro spotřebitele, planetu a zemědělce. Například prstové proso má trojnásobné množství vápníku než mléko a většina prosa má velmi vysoké hladiny železa a zinku, nízký glykemický index, vysoký obsah bílkovin a vlákniny a neobsahují lepek.

Proso může také přispět k řešení některých z největších globálních problémů, jako je špatná strava (podvýživa až obezita), problémy životního prostředí (změny klimatu, nedostatek vody a zhoršování životního prostředí) a chudobě. Má nízkou uhlíkovou stopu a schopnost přežít a růst v teplém klimatu s velmi malým množstvím vody. Jsou klimaticky inteligentní s nízkým rizikem pro zemědělce ve srovnání s rýží a pšenicí, což jsou plodiny, které potřebují vyšší množství vody a hnojiv.

Indické jáhly v popředí

Úsilí dostat indické proso do mezinárodního popředí začalo v říjnu 2017 během akce Výboru pro potravinovou bezpečnost v Římě. Série setkání zahrnující indickou vládu (GOI), mezinárodní výzkumný ústav plodin pro polosuché tropy (ICRISAT) a další zúčastněné strany v Organizaci pro výživu a zemědělství (FAO) OSN identifikovaly proces prosazování myšlenky s FAO a indickým velvyslanectvím v Římě. Po tomto počátečním kroku v listopadu roku 2017 tehdejší indický ministr zemědělství Radha Mohan Singh napsal generálnímu tajemníkovi OSN Antoniu Guterresovi žádost o zařazení návrhu na program jednání Valného shromáždění OSN pro Mezinárodní rok prosa v roce 2018. Ačkoli tento proces obvykle trvá pět let, vyhlásilo Valné shromáždění OSN v roce 2021, rok 2023 Mezinárodním rokem prosa.

Snadné pěstování

Tolerantní vůči suchu a vysokým teplotám a dalším rozmarům změny klimatu, se proso většinou pěstuje na půdě s nízkou úrodností v horských, kmenových a dešťových oblastech Indie jako jsou Andhra Pradesh, Chhattisgarh, Gujarat, Haryana, Madhya Pradesh, Uríša, Rádžasthán, Maháráštra, Karnátaka, Uttarpradéš, Tamil Nadu a Telangana. Podle údajů Organizace pro výživu a zemědělství je celosvětová produkce prosa asi 90 milionů tun, z toho podíl Indie je asi 19 milionů tun. Přesto je však produktivita prosa velmi nízká. Proto indické a mezinárodní organizace pracují na zvýšení úrody pomocí multidisciplinárních přístupů. Například konsorcium pro perlové jáhly (Genome Sequencing Consortium) zahrnující 30 institucí, dekódovalo genom perlového prosa a identifikovalo geny pro odolnost vůči suchu a horku, což může být užitečné nejen pro proso, ale i pro další významné obilniny. Tyto výzkumy přispěly k vývoji několika vysoce výnosných hybridů a vylepšení odrůd několika pros, které pěstují farmáři v Indii.

Mise jáhly

Na národní úrovni indická vláda podporuje pěstování prosa k dosažení nutriční bezpečnosti a řídí se doporučením výboru v čele s NITI Aayog. Indický premiér Narendra Modi věnoval 17 biofortifikovaných odrůd osmi plodin dne 16. října 2020 k 75. výročí FAO. Jako součást vládní iniciativy podle zákona o národní potravinové bezpečnosti bylo vládám států doporučeno obstarat proso za minimální podpůrnou cenu a veřejně jej distribuovat veřejnou distribuční soustavou (PDS). Indická národní nutriční mise, POSHAN Abhiyaan také doporučil vládám států, aby zahrnuly proso do veřejných distribučních kanálů, jako jsou služby pro integrovaný rozvoj dítěte, polední stravování atd.

Zatímco vláda a výzkumné organizace pracují na vyšší produktivitě prosa, odborníci na výživu a kuchaři vytváří z jáhel jedinečná jídla, pořádají akce s cílem ukázat jednoduché způsoby vaření jáhel, snadné recepty na chutné jáhly a šíří informace o jejich nutričních výhodách a vlastnostech šetrných k životnímu prostředí – jak na národní, tak na mezinárodní úrovni.“

Takže my závěrem můžeme jen říci, že pěstování prosa má velký a pozitivní význam jak pro lidstvo, tak pro planetu.