Jaký bude letošní rok podle pranostik?
Pranostika je v lidové slovesnosti drobný útvar, týkající se především zemědělství a počasí. Pochází z řeckého slova „prognósis“, což znamená předpověď. Pranostiky mají zpravidla tvar přísloví nebo pořekadel, a odedávna se předávaly z pokolení na pokolení. Naši předkové a obzvláště hospodáři, se jimi často řídili.
Pranostiky se liší hlavně pravděpodobností svého vyplnění. Logicky reálnější jsou takové, jako je např. „Medardova kápě, 40 dní krápe“, která vychází ze skutečného počasí v Evropě, ze změn tlaku a proudění vlhkého vzduchu do střední Evropy od západu. Takže je tady značná pravděpodobnost, že se předpověď vyplní. Naopak příkladem nereálné pranostiky je třeba pořekadlo „Osvítí-li při dopolední mši na Boží hod faráře slunce, bude toho roku dostatek dobrého vína.“ Na to bychom se dnes asi moc nespoléhali.
Pro každý měsíc existuje spousta pranostik, například takový únor je na ně velmi bohatý. Některé jsou známější, jiné jsme třeba ještě ani neslyšeli. Pár pranostik vztahujících se k jednotlivým kalendářním dnům v únoru si tu připomeňme.
Únor bílý - pole sílí.
Na Hromnice musí skřivánek vrznout i kdyby měl zmrznout.
Svítí-li slunce na Hromnice, bude zimy o šest neděl více.
Na Hromnice - chumelice, netrvá pak zima více.
Zelené Hromnice - bílé velikonoce.
Když únor vodu spustí, ledem ji březen zahustí.
V únoru když skřivan zpívá, velká zima potom bývá.
Teplý únor - studené jaro, teplé léto.
Mnoho mlh v únoru přivodí mokré léto.
V únoru prudký severníček - hojné úrody bývá poslíček.
Na svatého Blažeje pije skřivan z koleje.
Svatá Veronika seká ledy z rybníka.
Svatá Agáta bývá na sníh bohatá.
O svaté Dorotě uschne košile na plotě.
Na svatého Valentina zamrzne i kolo mlýna.
Masopust na slunci - pomlázka u kamen.
Jaké jest masopustní úterý, taková bude Veliká noc.
Je-li na svatého Petra nastolení mráz, bude mrznout ještě 14 dní.
Najde-li Matěj led, seká ho hned; nenajde-li led, dělá ho hned.
Na svatého Matěje pije skřivan z koleje.
Na svatého Matěje lidské srdce okřeje, slunce pozře závěje, nad polem si skřivan zapěje.
V únoru sníh a led - v létě nanesou včely med.
Tak co, spolehneme se na dávné moudrosti našich předků, nebo přece jen spíše dáme na přepověď počasí našich meteorologů? V každém případě to naši předkové měli veselejší, dnešní zprávy o tlakových nížích nebývají ani zdaleka tak vtipné. A co je spolehlivější? Tak to si raději netroufáme posuzovat. Ale co, v únoru se ještě oblékneme teple a ten deštník také budeme mít při ruce. Počasí si totiž občas dělá co chce, bez ohledu na pranostiky a meteorologické předpovědi. Takže budeme rádi že svítí slunce, že prší, že vítr vysuší kaluže, že sníh přikryje pole a na jaře a v létě bude dost vody. A také se přece říká : „Není špatné počasí, to jen my jsme špatně oblečeni.“
