Magdalena Dobromila Rettigová
Životopis M. D. Rettigové
Magdalena Dobromila Rettigová se narodila 31. ledna 1785 v Všeradicích v Polsku, zemřela 5. srpna 1845 v Litomyšli. Za svobodna se jmenovala Magdalena Dobromila Artmannová. Byla velice uznávanou a známou českou spisovatelkou, buditelkou, ale také autorkou různých kuchařek, básní a divadelních her. Magdalena byla od malička velice chytrá holka, její život poznamenalo mnoho úmrtí blízkých, nejprve to byla smrt jejího otce, poté všech její sourozenců. Když jí v životě zbyla už jen matka, odstěhovaly se spolu do Plzně. Magdalena byla vychována v rodině hraběte, kde byla pevně vedena ke katolické víře a četbě. Poté se s matkou přestěhovaly do Prahy, zde se kromě dalšího studia musela věnovat i péči o domácnost a vydělávání peněz, aby matce pomohla s obživou. Matka ji učila německy, její čeština tedy i po několika letech v ČR nebyla dobrá. V roce 1808 se provdala se spisovatelem Janem Aloisem Sudipravem Rettigem, tehdy se z ní stala česká buditelka, její čeština už tehdy byla velice dobrá. Její manžel působil jako právník radního, pohyboval se tak v několik městech ve východních Čechách, bydlela tak např. v Rychnově nad Kněžnou nebo Přelouči, poslední roky pak žila v Litomyšli. Její život byl velice poznamenán osobními zkušenostmi, proto se v dospělosti začala angažovat v pomoci mladým dívkám, které učila správnému ženskému chování – hospodaření o domácnost, úklidu a domácím povinnostem ženy. Učila je také českou kulturu, pravidelně jim i předčítala a půjčovala českou tvorbu. S manželem měla dvě děti - dceru Jindřišku Rettigovou a syna Josefa Ondřeje Liboslava Rettiga.
Její pracovní příležitosti se začaly brzy projevovat, její manžel si toho všiml a snažil se jí pomoci, jak jen to bylo možné. Seznámil ji i s mnoha lidmi, kteří ji mohli pomoci s tvorbou a osobním rozvojem v čekém jazyce. Pravidelně přispívala do časopisu „Květy“. Její působení bylo také ovlivněno styky s vlastenci – Františkem Palackým nebo Josefem Jungmannem, její známosti sahaly i do jiných okruhů, většinou byly konverzace jen písemné. Stala se velice dobrou přítelkyní Jana Hostivíta Františka Pospíšila, který byl nakladatel, její díla vydával.
Knižní tvorba M. D. Rettigové
Mezi jeho první pokusy o tvorby patří díla v němčině, tehdy se o tvorbu pokoušelo i několik jejích vrstevníků. Její pokusy o psaní se změnili poté, co poznala svého nastávajícího manžela. Jako spisovatelka vydala několik různých děl. Nejprve se věnovala veršované tvorbě v různých časopisech (např. Čechoslav) nebo almanachu Milozor. Poté začala vydávat povídka pro mládež, většinou tedy pro dospívají dívky, byla také uznávána jako skvělou vypravěčku. Posléze se její tvorba začala zaměřovat jen na praktickou literaturu. Snažila se publikovat osvětu pro ženy, proto vydala své nejvýznamnější a do dnes nejznámější tvorbu, mezi kterou patří „Domácí kuchařka“. Kniha je populární především proto, že je vhodná do každé domácnosti, používané suroviny jsou především ty, které má každá hospodyně ve své kuchyni. Kniha byla vydána v roce 1986, má dohromady 558 stran a je vydána v českém jazyce. Její první vydání originálu sahá do roku 1826. Mezi další tvorku patří např. „chudobičky“ což jsou milostné povídky nebo „Sbírka rozličných myšlenek“ (veršovaná blahopřání).
Články s osobností Magdalena Dobromila Rettigová
Bylo vydáno i několik posmrtných připomínek. Za zmínku stojí i veselohra pojmenována po spisovatelce, která má celkem tři jednání, v současné době nepatří mezi příliš populární, což ovšem naplatí o tehdejší době, je zde také zmíněna kuchařka. Po spisovatelce je také pojmenována jedna ulice v Praze a od roku 2010 je v jejím rodném městě Galerie a muzeum Magdaleny Dobromily Rettigové.
zdroj fotografie: wikipedia.com
Galerie fotek s Magdalena Dobromila Rettigová
