Vyznejte se v různých druzích octa a v kuchyni je používejte odvážně
Víte, že ocet je jedna z nejstarších dochucovacích přísad? Ocet se vyrábí kvašeným octovým procesem, při kterém se mění alkohol na kyselinu. V zemích na celém světě najdete mnoho druhů octa. Každá země má svůj specifický druh, vznikající na základě oblíbeného alkoholu, který se v dané zemi vyrábí. Takže například ve Francii a v Itálii je základem nejčastěji víno. V Asii se setkáte s octem z rýžového vína, ve Španělsku ze sherry a třeba jablečný mošt je jako základní brán ve Spojených státech. Použít se může vlastně jakékoliv ovoce, šťáva z hroznů však je ta základní. Některé octy se ochucují i bylinkami.
Ocet skvěle slouží jako konzervační látka. Používá se při nakládání zeleniny nebo jako surovina do zálivek na saláty. Jejich důležitou vlastností je, že zvýrazňuje chutě rozmanitého masa a drůbeže.
Ocet sladový
Tento ocet je velice populární ve Velké Británii a vyrábí se ze zkvašeného piva. Pro Ostrovy typicky se používá na hranolky, ale v ostatních zemí, zejména na severu Evropy se používá k nakládání zeleniny. Může být čirý, ale oblíbený je také obarvený karamelem, potom má tmavě hnědou barvu. Pro svoji výraznou chuť se používá na vaření a nikoliv jako dresing do salátů.
Destilovaný ocet
Jedná se o bezbarvý ocet, čímž pomáhá k tomu, když například chcete zachovat barvu nakládané zeleniny. Slouží hlavně k nakládání cibulek.
Lihový ocet
Používá se i do dresingů, ale tam ho používejte radši méně než více. Charakterizuje ho slabá citronová vůně.
Jablečný ocet
Jablečný ocet svůj zdroj čerpá z jablečného moštu neboli cideru. Jeho výroba je podobná výrobě vinného octa a celosvětově je oblíbený pro svoje pozitivní účinky na zdraví. Chuťově je docela silný a ostrý, proto se používá zejména na nakládání ovoce.
Červený a bílý vinný ocet
Červený a bílý vinný ocet se může vyrábět nejen z těchto dvou druhů vín, ale například i z růžového vína. Tím pádem vždy záleží na kvalitě vstupní suroviny, v tomto případě vína. Lepší varianty se vyrábějí takzvanou orleánskou metodou, které octu zaručí delikátní a jemnou chuť. Při rychlejším zahřívání při kvašení chuť hrubne a ztrácí původní nuance vinných hroznů. Nicméně je velmi oblíbený do dresingů, majonéz nebo do některých omáček.
Balsamikový ocet
Tmavě hnědý a vyzrálý ocet si rychle získal oblibu po celém světě. Šťáva z vinných hroznů se v dřevěných sudech kvasí čtyři a pět let, čímž si získá svoji hustou konzistenci, výraznou chuť a silné aroma. Balsamikový ocet se převážně používá jako dresing do salátů, na grilovanou zeleninu nebo lahodný je s čerstvými jahodami.
Rýžové octy
Hlavní surovinou na výrobu tohoto octa je lepkavá dlouhozrnná rýže, ale může to být i pšenice, ječmen nebo rýžové slupky. Ocet vyráběný ze zkvašené rýže má zlatavou barvu, ocet vyráběný z rýžových zrn je zpravidla čirý. Při výrobě se nejprve fermentuje a potom zraje 6 až 7 měsíců.
Rýžový ocet je nepostradatelnou součástí asijské kuchyně. Vyrábí se z něj tradiční sladkokyselá omáčka, ale přidává se i do řady dalších jídel. Další využití rýžového octa spočívá v nakládání a konzervování potravin. Nepostradatelný je při přípravě sushi. Dlouhým zahříváním ztrácí svoji vůni a chuť a pokrm je pak trpký a v ústech je nepříjemný. Obvykle se přidává až těsně před podáváním.
Sherry ocet
Sherry ocet se vyznačuje karamelovou barvou a nasládlou chutí. Zraje v dřevěných sudech a jeho použití je velmi podobné jako u balsamikového octa.
Kroupový salát s octem balsamico
Zkuste netradiční kroupový salát, který jednoduše ochuťte balsamikovým octem.
Italský salátový dresink
Na italský salátový dresing budete potřebovat kvalitní ocet, abyste si vychutnali tu pravou chuť pokrmu.
Znojemská omáčka
Znojemská omáčka se vyznačuje nakyslou chutí, která výborně připomíná prázdniny u babičky.
