Velikonoce: Příběh, tradice a kouzlo jednotlivých dnů
Velikonoce nejsou jen o pomlázce a barvení vajec. Tento svátek, který křesťané nazývají Svatý týden či pašijový týden, oslavuje nejdůležitější událost křesťanství – zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Začíná Květnou nedělí a končí slavnostní Velikonoční nedělí, případně pondělím, které je spojeno s lidovými tradicemi.
Tradice od neděle do pondělí
V českých zemích hrají hlavní roli zejména Velikonoční neděle a pondělí. Neděle je dnem radosti a vděčnosti, kdy se v kostele konají slavnostní bohoslužby a věřící si nechávají posvětit tradiční velikonoční jídla – beránka, mazanec nebo chléb. Doma se připravují hostiny, nejčastěji ve formě sekaných mas a nádivek.
Velikonoční pondělí pak patří koledníkům. Ti obcházejí domy s pomlázkou – spletenými proutky vrby – a vyšlehávají dívky, aby byly celý rok zdravé a veselé. Za to dostávají výslužku – barevná vajíčka. Pojmenování pomlázky se liší podle regionu – na jižní Moravě se říká „mrskút“, na Slovácku „šlahačka“, na severní Moravě „šmigrust“ a na Slovensku „šibačka“.
Každý den má svůj význam
Modré pondělí – Dny začínají Modrým pondělím, kdy se v kostelích užívají modré látky a barva symbolizuje pokoru a klid.
Šedivé úterý – Tradičně se v tento den uklízelo. Od prachu a pavučin měl být dům čistý před svátky.
Škaredá středa – Připomíná Jidášovu zradu. V kostelích se vzpomíná na poslední večeři a přijímá se chléb a víno.
Zelený čtvrtek – Den spojený s jarní zeleninou. Tradičně se jí špenát nebo zelí. Večer "odlétají zvony do Říma" a až do Bílé soboty nezní.
Velký pátek – Den ukřižování Krista. Je to den smutku, půstu a ticha. V kostelech jsou zakryty kříže, nepodává se maso a lidé se soustředí na rozjímání.
Bílá sobota – Lidé připravují slavnostní hostinu, pečou mazance a zdobí vajíčka. Je to poslední den půstu a noc z Bílé soboty na neděli je považována za okamžik Kristova vzkříšení.
Velikonoční neděle – Vrchol týdne, den oslav vzkříšení. Na stole nechybí jehněčí nebo beránek, mazance a slavnostní pokrmy.
Velikonoční pondělí – Není církevním svátkem, ale v Česku je spojený s nejživějšími lidovými zvyky, především pomlázkou a koledou.
Barvení vajec – symbol života a jara
Vajíčka jsou tradičním darem koledníkům a symbolem nového života. Zatímco některé hospodyňky sáhnou po barvách z obchodu, jiné dávají přednost přírodním metodám.
Jak na přírodní barvení:
Žlutá: Kurkuma (2 lžíce) + 2 lžíce octa + 500 ml vody. Vajíčka nechte ve výluhu co nejdéle.
Růžová: 400 g nastrouhané červené řepy + 2 lžíce octa + 500 ml vody. Vajíčka barvěte zatepla.
Modrá/fialová: Červené zelí (600 g) + 2 lžíce octa nebo lžička sody do 500 ml vody. Octem získáte fialový odstín, sodou modrý.
Hnědá: Vajíčka ponořte do silné kávy nebo černého čaje a nechte louhovat ideálně přes noc.
Světlá hnědá: Slupky z cibule povařte a vajíčka v odvaru barvěte. Čím déle, tím sytější výsledek.
Závěrem
Velikonoce jsou svátkem víry, radosti i obnovy. Každý den má svůj symbol a tradici, která má hlubší význam. Ať už slavíte z pohledu duchovního nebo lidového, nechte se inspirovat a zapojte se do oslav se vším, co k tomu patří – od koledy až po vlastnoručně barvená vajíčka.
