Vanilka jedinčné koření
Trochu historie
Vanilka je koření, které pochází z jihovýchodního Mexika. Zde jej Toltékové a Aztékové používali k dochucení kakaového nápoje a svých placek. Nazývali vanilku černý lusk, což je opravdu příznačné pojmenování. Možná se budete divit, ale využívali jí i v léčitelství jako tonikum a na povzbuzení životní energie i srdeční činnosti. Do Evropy bylo toto koření dovezeno přibližně v první polovině 16. století. Až do poloviny 19. století bylo výhradním producentem Mexiko, jelikož původní druh vanilky byl endemický a byl vázán na opilování tamními včelami a kolibříky. V roce 1841 byla objevena metoda umělého opilování květů a tím byla vanilka rozšířena i do jiných kolonií, kde začala být pěstována ve velkém. V dnešní době se stále opiluje uměle a rostliny vanilkovníku najdete na Reunionu, Madagaskaru, ve Francouzské Polynésii, na Tahiti, ale i na Srí Lance, Bahamách, Seychelách, v Indonésii, na Jávě, ale i v západní části rovníkové Afriky.
Vanilkové lusky
Vanilka je překrásná orchidej, pnoucí se po stromech do výšky několika desítek metrů. Používají se její lusky, které jsou dlouhé přibližně 30cm a obsahují tmavohnědou hmotu s malinkými semínky. Právě tato hmota je voňavá a sladká a používá se jako koření. Vzhledem k vysoké ceně vanilky, se začala vyrábět syntetická náhražka, která se běžně používá v potravinářském, ale i v kosmetickém průmyslu.
Jemná vůně pohody
V aromaterapii se vanilka používá ke zklidnění, pro odstranění stresu a depresí, ale také při nespavosti a nechutenství. Je to také afrodiziakum, jelikož je její vůně podobná lidským fenolům. Vanilka je také dobrá na různá kožní onemocnění, protože je to přírodní antimykotikum.
Bez vanilky bychom se už dnes neobešli. Její jemná vůně a chuť je jedinečná pro přípravu zmrzlin, krému, čokolád, dezertů, apod.
