Světlonoška Lucie: proč mělo být na její svátek uklizeno?
Třináctého prosince slaví svátek Lucie a lidové rčení praví, že se v tento den zkracuje noc, ale neprodlužuje den. Tento efekt však dnes bohužel ještě nepocítíme. Je třeba si ještě pár dní počkat, protože původně se svátek Lucek slavil až o něco později, o Slunovratu. Jaké tradice byly spojené se dnem této křesťanské mučednice a proč se musely příbytky lesknout jako zrcadlo?
Jméno Lucie je odvozeno od latinského "lux", tedy světlo a znamená "zářící". Svatá Lucie byla obyvatelka sicilských Syrakus, která žila na konci druhého a na začátku třetího století. Tato mladá žena uvěřila v Boha, kterému zasvětila život a odmítla se vdát. Na počátku třetího století našeho letopočtu se však křesťané netěšili příliš velké popularitě a Lucka za své odvážné rozhodnutí zaplatila životem. Odmítla obětovat tehdejším bohům a kat jí nakonec probodl hrdlo. Svatá Lucie je často zobrazována s palmovou ratolestí, která je symbolem mučednické smrti, s mečem v hrdle či svící.
Patronka a ochránkyně
Protože světlo je vnímáno zrakem, bývá Lucie zobrazována také s očima na misce. Stala se ochránkyní před očními chorobami a je patronkou slepců a nemocných dětí i dospělých, kteří namáhají při práci zrak.
V severských zemích se 13. prosince slaví Svátek světel, a také na jihu Evropy se na počest Lucie pořádaly světelné průvody. U nás se svátek této světice držel hlavně na Moravě a ve Slezsku, kde se tradovala pověra, že Lucka dokáže ochránit obyvatele před čarodějnicemi, které se slétávají z hory Radhošť.
Lidé si také od svátku Lucie až do Vánoc odkládali každý den jedno polínko stranou. Celkem jich bylo dvanáct a toto dřevo je mělo ochránit před zlými silami. Zvyk nápadně připomíná počínání Keltů, pro něž byl Slunovrat velmi důležitým svátkem.
Ometačka lucka
V našich končinách se kromě zapalování svící objevovaly v předvečer 13. prosince v dědinách podivné bílé postavy s dlouhými zobáky. Říkalo se jim lucky nebo luciny a šel z nich pořádný strach. Tyto ženštiny v příbytcích kontrolovaly, jestli někdo nedere peří nebo nepřede len, to bylo totiž přísně zakázané. A u té příležitosti rovnou zjišťovaly, jestli má hospodyňka vzorně naklizeno. Do Vánoc už totiž příliš času nezbývalo a bylo třeba rozjímat a ne uklízet.
Lucky také ometaly stěny husím peřím a dospělé a děti černily sazemi. Byly to pěkně poťouchlé postavy, které mohly strašit děti, kárat hospodyně a zlobit muže. Úderem půlnoci však právo na tyto reje ztrácely a maškary se musely do příštího roku uklidit.
Zdroj: Český rok od jara do zimy
Hrníčková vánočka
Vánočka není žádná věda a když se suroviny počítají na hrníčky, nepotřebujete ani kuchyňskou váhu.
Zelňačka s klobásou
I zelná polévka se v některých končinách tradičně podává na vánoční stůl. Je zdravá a moc chutná.
