Rozhovor o jídle s Vendulou Krejčovou moderátorkou Objektivu nejen o exotickém jídlu jako jsou Cvrčci

Redakce

Hodnocení obsahu
Sdílejte obsah s přáteli

Vendula Krejčová je tváří i tvůrkyní Objektivu – legendárního cestovatelského pořadu České televize, který se vysílá už o...

Vendula Krejčová je tváří i tvůrkyní Objektivu – legendárního cestovatelského pořadu České televize, který se vysílá už od roku 1987. Věnovala nám chvíli času, a tak jsme této pozoruhodné ženě mohli položit několik otázek nejen o jídle.

Jak prožíváte současnou náročnou dobu? Změní to podle vás postoj lidí k životu?

Na všem se snažím najít něco pozitivního. Takže v této nelehké době si užívám čas, který můžu strávit se svými dětmi. Děláme věci, na které v běžném uspěchaném rytmu není čas.

A jestli se změní postoj k životu? Určitě si uvědomíme, že se bez spousty věcí dovedeme poměrně snadno obejít a naopak, jak jsou některé „běžné“ věci vzácné, když najednou zmizí.

Pojďme k jídlu. Vaříte ráda doma? Kterým receptem hostíte své přátele nejraději?

Vařím často, jsme velká rodina. Děti mají rády svá oblíbená jídla, takže zpravidla jedeme hitparádu těch nejoblíbenějších pořád dokola. Od boloňské, přes palačinky a buchtičky se šodó po kuře na paprice, rajskou a svíčkovou, zapečené brambory, rizoto a ovesnou kaši…tam a zase zpátky. Občas s nějakou obměnou, která se buď chytí, nebo ne. Ale také doma pečeme housky, smažíme churros, nebo zapékáme tortilly. Záleží na náladě, chuti a času.


A teď upřímně – s přáteli se raději sejdu někde, kde nám uvaří.

Prozraďte nám váš TOP 5 surovin.

Pokud by to mělo být TOP 5 chutí, co se neomrzí a mohla bych je jíst pořád dokola, tak tady jsou: sušená rajčata, jakýkoliv sýr s bílou plísní (nejlépe ještě s ořechy), sušené brusinky, hořká čokoláda, avokádo, krevety, hummus, jahody, zelené olivy, nakládané okurky, Haribo medvídci….už jich dávno bylo pět? Aha. Tak ještě chuť a vůně chai tea latte a dobrého suchého bílého vína :)

Traduje se ve vaší rodině nějaký recept, se kterým byste se s námi chtěla podělit?

Jednoznačně vanilkové rohlíčky mojí milované babičky z Pardubic. Je to chuť a vůně mého dětství. Jediný člověk, který je umí stejně dobře jako moje babička, je moje maminka. Já se o tu správnou chuť teprve snažím několik posledních let. Ale vzhledem k tomu, že je to nejoblíbenější vánoční cukroví mých dětí, vedu si snad dobře.

-150g hladké mouky
-20g cukr moučky
-50g rozdrcených mandlí
-110g másla
-1 žloutek
-vanilkový cukr a kůra z jednoho citronu

Všechno smíchat, uhníst do těsta, se kterým se dobře pracuje. Měli byste mít pěkně mastné ruce :) Těsto musíte dostat do konzistence trochu tužší modelíny. Pokud máte děti a někdy s nimi tvoříte, víte přesně, co mám na mysli. Dále je základ úspěchu válet rohlíčky tenké, rozhodně tenčí, než co se vám bude zdát už dostatečně tenké a dělat jeden jako druhý. Velké, tlusté vanilkové rohlíčky totiž nikomu nechutnají, ztráta času je dělat.

Nemusím vám tady říkat, že pečení provoní celý byt. A to je vlastně na tom to nejhezčí. Protože i když se vám ani jeden rohlíček nepovede a všechny se vám při obalování v cukru rozpadnou, zbyde vám v bytě ta vůně. A drobky si klidně snězte lžičkou, protože dobré budou :)

A ještě jeden trik: Až rohlíčky vytáhnete z trouby, nechte je pár minut na plechu, než je přemístíte do cukru. Úplně neumím vysvětlit proč, ale zkrátka to tak je, prostě počkejte. Pár minut. Chytne se na ně cukru tak akorát. Pak jeden po druhém pěkně vyskládejte do krabice. Ujídat je povoleno, protože teplé, čerstvě obalené v cukru, hmmmm…..

Já u nás doma dávku rovnou násobím čtyřmi a do Vánoc jsou zpravidla všechny rohlíčky pryč. Ano, měly by se ideálně nechat uležet, ale na to u nás nikdo nehraje. Protože komu chutná cukroví přesně na minutu na Štědrý den, že ano? Nikomu. Je to takové nepsané pravidlo, že cukroví prostě chutná nejlíp do Vánoc. My ho u nás doma dodržujeme poctivě.

Určitě jste ochutnala různé exotické, pro nás Středoevropany nezvyklé pokrmy. Na které nezapomenete jako na ty nejbláznivější či nejméně stravitelné?

Ochutnala jsem toho za svůj život poměrně dost. Klokana, krokodýla, žraloka, cvrčky…několikrát jsem jedla slavný Buffalo burger v Oklahomě, kde jsem prožila pět let svého života a od té doby jsem lepší burger nejedla.

Co jsem neměla odvahu na svých cestách ochutnat, byli psi a krysy. Ano, třeba v takovém Vietnamu je krysa velká pochoutka. Pro jistotu jsem tam vynechávala maso úplně, jeden nikdy neví. Cvrček byl v Kambodži vrcholem mého ochutnávání z hmyzí říše.

Preferujete lehkou, například italskou kuchyni nebo zemitá středoevropská jídla?
Ráda říkám, že jsem nenáročný strávník, sním prakticky cokoliv. Fakt. Ano, i koprovku a špenát mám ráda. A nejvíc mi chutnají jídla, která mi připraví někdo jiný. Ale pokud jde o chutě, tak mi-lu-ju asijské street food. Takové ty vozíčky se vším možným – rýžové nudle, závitky, zeleninu, která je tak nádherná a neumíte ji ani pojmenovat, ale chcete ochutnat, smaženou rýži, koření...právě jsem dostala hlad.

V našich zeměpisných šířkách vím jen o jednom místě, kde tohle můžete zažít. Asi tušíte, ale pokud ne, napište mi. Pošlu vás tam :)

Pokud se tu snese trochu reklamy, tak bude rozhodně zasloužená. V Praze mám oblíbené vesměs tři restaurace. Jednu mexickou, do které chodím už dvacet let, vesměs stále na to samé jídlo. Pak jednu Hliněnou baštu v Průhonicích, kde jsme měli před patnácti lety s mým mužem svatbu. A pak fantastickou pákistánskou restauraci na Žižkově. Z té se pokaždé odcházíme domů svalit na gauč, protože jsme právě zažili něco, co se nedá sdílet. Běžte do restaurace Mailsi. K výdejnímu okénku. To prostě chcete zkusit, protože nic lepšího jste nejedli.
Jo a vlastně ještě restaurace ve stylu španělských tapas, jmenuje se El Camino. Objevili jsme ji s mým mužem teprve nedávno. Takové ty malé porce, které jakoby ochutnáváte, ale přitom jíte to nejlepší, co jste kdy jedli :)

Kafe, nebo čaj? Svařák, nebo grog?

Miluju již zmiňovaný Chai tea a samozřejmě o Vánocích svařák.

Využíváte služeb rozvozu jídla?

Jen pizzu, když mě děti přemluví a zásadně jen z jedné žižkovské pizzerie. Nikdo z jiné restaurace k nám cestu nezná.

Čtete si etikety v obchodech? Hlídáte kvalitu potravin?

Ano, o jídle a jeho kvalitě samozřejmě přemýšlím a věnuji nákupu pozornost, jsem máma tří dětí. Ale samozřejmě, že jim někdy koupím párky a sobě hermelínový salát v plastové krabičce. Sladkou limonádu, dort a zmrzlinu. Myslím si, že když to člověk moc řeší, není to dobře. Ale ano, v zásadě vím, co doma jíme.

Chystáte ve svém pořadu Objektiv něco nového? Na co byste diváky pozvala?

V Objektivu žádné novinky nechystáme. Myslím si, že naši pravidelní diváci jsou rádi, že ví, co je čeká. Tedy tři reportáže z různých koutů světa v každém díle. V neděli v 10:30 na ČT1 tomu nebude jinak :) Těším se na všechny, kteří si Objektiv pustí!

Mnohokrát děkujeme za rozhovor a ať se daří na všech frontách!

Fotografie: www.ceskatelevize.cz a www.facebook.com


Sdílejte článek s přáteli!

Přidat komentář

Pro přidání komentáře k Rozhovor o jídle s Vendulou Krejčovou moderátorkou Objektivu nejen o exotickém jídlu jako jsou Cvrčci, je nutné být přihlášený(á)/zaregistrovaný(á).


Jméno a příjmení:

Váš komentář:



×