Recept na palačinky jako součást špionážního thrilleru

Redakce Jídlo.cz

Hodnocení obsahu
Sdílejte obsah s přáteli

Palačinky a recepty na ně patří k základním pilířům každé běžné české domácnosti, jenže i přes mohutnou oblíbenost a rozšířenost nejde v žádném případě o jednoduchý pokrm na přípravu. Pro mnoho kuchařek a kuchařů představuje dobře usmažená palačinka nepřekonatelný problém. V tomto článku se vám proto pokusíme trochu pomoci, abyste třeba příště vyšvihli palačinky francouzské, či alespoň rumunské úrovně. Nebo lépe, abyste palačinky udělali díky fungujícímu receptu tak, že vaši blízcí budou mít prostou radost z prostého jídla. Nejprve ale zabrousíme trochu do historie, která je v případě palačinek poměrně košatá s nádechem špionáže.

Kde se vzaly palačinky

Nejprve to vezmeme přes etymologii, původ slova palačinka. Podle všeho základ slova pochází z latinského termínu placenta, neboli plochý koláč. Ano, toto slovo nabylo časem dva významy, takže placentou se v starém lékařském názvosloví skutečně nazýval plodový koláč. Nás ovšem zajímá druhý význam, kdy latinské placenta přes rumunštinu (placinta) a maďarštinu (palascinta) doputovalo do českého jazyka jako palačinka.

Druhá verze příběhu vypráví o maďarském šlechtici Pálu Esterházym, který se roku 1687 účastnil slavnostního banketu na dvoře francouzského krále Ludvíka XIV. A měl s sebou jistého Franciska Palacciniho. Jako šlechticův osobní kuchař měl za úkol vyzvědět gastronomické zvláštnosti francouzské kuchyně, které by se uchytily i mezi obyvatelstvem na jeho panství v Uhersku. Osud tomu chtěl, že objevil a rovnou si oblíbil francouzskou sladkou a tenkou placku, které francouzská šlechta říkala crépes. Ta byla ovšem pro rázovité obyvatelstvo východní části tehdejší Evropy moc nóbl. Jednalo se totiž o velmi tenkou placičku, která se pocukrovala, zalila koňakem a složila do trojúhelníčku. Tento pokrm prostě mezi Uhry nezapadl. Palaccini se proto rozhodl placku zesílit. Protože marmeláda byla v kraji velmi oblíbená a místní ji uměli umě vyrobit, tak placku potřel silnou vrstvou, sroloval ji, aby se dala jíst i rukama, a přidal šlehačku, která se však použila pouze, když byla k dispozici, což teda vůbec nebylo zvykem.

Za krátký čas se z tohoto pokrmu stala oblíbená pochoutka habsburské šlechty a její věhlas prokapával i do nižších pater společenských vrstev. Na počest tohoto úspěchu dostal pokrm pojmenování po kuchaři Palaccinim – palačinky. Lze tedy konstatovat, že původní receptura na palačinky jednoznačně pochází ze dvora Ludvíka XIV. a jmenuje se crépes. Jmenují se po Palaccinim, nebo se slovo vyvinulo z latiny. Proč ale zdomácněly pouze v českých zemích a svoji oblibu si neudržely i v Rumunsku a Maďarsku zůstává záhadou.


Těsto, těsto a zase těsto

Těsto na palačinky se skládá pouze z několika přísad. Kvůli tomu se však na kvalitu ingrediencí klade velký důraz. Všechny suroviny musejí být kvalitní a čerstvé. Na recept na palačinky také platí pravidlo, že méně cukru je lépe. Velké množství cukru zapříčiní, že se vám palačinky začnou při smažení připalovat. Těsto na palačinky dělejte co nejjednodušší bez použití dalších ingrediencí. Přidávat ale můžete například skořici, vanilku nebo kakao.

Podle šéfkuchaře jedné pražské restaurace je dobré začínat vejci a jedním žloutkem navíc kvůli sytější barvě palačinek. Potom přisypat cukr a ručně šlehat metličkou. Potom se přidá trocha vanilkového cukru, špetka soli a trocha oleje. Tím bude těsto na palačinky vláčnější. Těsto se musí stále šlehat. Potom se přidá mléko pokojové teploty, mouka a stálým a pravidelným šleháním vznikne krásně krémové těsto na palačinky. Kdo chce, špetkou nastrouhané citronové kůry se nic nezkazí.
Polotovary nabízené v obchodem se nedoporučují, protože se jedná o jednoduchý recept, který by měl zvládnout každý, a tak není důvod sahat k průmyslově upraveným výrobkům. Horší je to následně se smažením.

Smažení palačinek

Začněte výběrem opravdu kvalitní pánvičky, která by měla mít nízké okraje, aby se palačinky daly dobře obracet. V minulosti se ke smažení používalo sádlo, nyní ovšem kuchařské autority doporučují rostlinný olej, který snese vyšší teploty a neovlivňuje tolik chuť pokrmu. Oleje stačí jenom malé množství. Pánvičkou zakružte, aby se olej rozprostřel po celém povrchu. Nezapomínejte, že musí být hodně rozpálený, což poznáte například tak, že se z něj začne kouřit.

Po nalití těsta na rozpálený olej pánví také zakružte, aby se těsto i s olejem rovnoměrně rozlilo. Palačinky při samotném smažení neobracejte víc než jednou. To, že je palačinka osmažená, poznáte podle toho, že se na povrchu začnou tvořit bubliny, které praskají. A ještě jedna zajímavost. Víte, proč jsou na jedné straně palačinky „pokreslené“ pestrými tvary, zatímco z druhé strany jsou pouze tmavé flíčky? Důvodem jsou rozšlehaná vejce, která při smažení pracují.
Hodně štěstí a dobrou chuť!


Sdílejte článek s přáteli!

Přidat komentář

Pro přidání komentáře k Recept na palačinky jako součást špionážního thrilleru, je nutné být přihlášený(á)/zaregistrovaný(á).


Jméno a příjmení:

Váš komentář:

Nebo hledejte podobné podle části názvu: recept, palačinky, jako, součást, špionážního, thrilleru.


×