Kdy bychom měli jíst polévky a kdy ne?

HanaRohlenová

Hodnocení obsahu
Sdílejte obsah s přáteli

Dříve se vůbec žádný oběd neobešel bez polévky. Naše babičky vařily polévky stále a ty byly neodmyslitelnou součástí i velmi skromných jídelníčků. Dnes už to tak ale není. Možná kvůli nedostatku času, možná kvůli těm kaloriím navíc, kdoví. Rozhodně už nemáme polévku každý den.

A není to dobrá zpráva. Polévka je totiž z mnoha důvodů pro nás velmi přínosná. Většinou obsahuje díky zelenině spoustu vitamínů a minerálů, polévky s masem a různými zavářkami nás zase zásobují bílkovinami a vlákninou. V chladném ročním období nás polévka dokáže příjemně zahřát, je zdrojem tekutin, takže pomáhá s dodržením pitného režimu.

Také je to jídlo většinou levné, a rychlá a jednoduchá příprava je jeho další výhodou. Zásluhou polévek je i to, že děti, které zelenině příliš neholdují ji v polévce mohou tolerovat, nebo ji rozmixujeme a tím polévku současně zahustíme. Při přípravě polévky zužitkujeme různé potraviny, které bychom jinak nestačili spotřebovat. Zbytky vařených luštěnin, rýže apod. Například můžeme připravit chlebové krutony ze staršího chleba.

Receptů na polévky jsou určitě stovky. Obvyklé jsou vývary, zeleninové nebo masové. Vývary s kousky masa nebo zeleniny příjemně doplní každý oběd a dopřát si je mohou i ti, kdo si hlídají kalorie. Naopak ten, kdo se snaží držet redukční dietu by se měl zříci hustých, zahušťovaných polévek.


Tyto husté polévky nám mohou v podstatě nahradit celé jídlo, což je výhodné. A známe jich dost, třeba gulášová, bramborová, dršťková, čočková s klobáskou, kulajda, zelňačka apod.

Do polévek patří různé zavářky. Nudle, knedlíčky, kapání, noky, celestýnské nudle, játrová rýže, smažený hrášek, svítky apod. Zavářky většinou uvaříme zvlášť a vložíme je až do hotové a ochucené polévky. Kromě toho můžeme do polévky zavařit různé druhy luštěnin, které se na náš stůl takhle dostanou častěji. Také rýže se stala součástí mnoha polévek.

Kromě jíšky můžeme na zahuštění polévek použít ovesné vločky, což je rozhodně zdravější. Také můžeme nastrouhat brambor a povařit ho v hotové polévce, a hned bude hustší. Do jiné, hotové polévky můžeme rozšlehat vejce.

Jemné krémové polévky, jako například dýňová, hrachová jsou opravdovou lahůdkou. Zeleninu v nich rozmixujeme a můžeme přidat právě ty chlebové krutony nebo opečený toast.

 

Několik „polévkových“ tipů od zkušených kuchařů se nám jistě hodí, pokud je tedy už dávno nepoužíváme:

Polévka dostane zlatavou barvu nejen díky koření, ale třeba tím, že nastrouhanou mrkev krátce osmahneme na másle a pak ji teprve zalijeme vodou.

Polévkovou zeleninu vaříme v polévce co nejkratší dobu, abychom nepřišli o všechny vitamíny.

Při vaření vývaru hovězí maso vložíme do studené vody, pak ji teprve přivedeme k varu.

Zahušťujeme-li polévku moukou rozmíchanou ve studené vodě, přidáme špetku soli. Neudělají se nám hrudky.

 

Víme že polévka je grunt. A je nejen zdravá, ale i může být výtečnou součástí hlavních chodů, může být samostatným jídlem, může být i skvělou teplou svačinou. A tak si na její přípravu ten čas udělejme. Třeba o víkendu.


Sdílejte článek s přáteli!

Přidat komentář

Pro přidání komentáře k Kdy bychom měli jíst polévky a kdy ne?, je nutné být přihlášený(á)/zaregistrovaný(á).


Jméno a příjmení:

Váš komentář:

Hledat podobné články jako Kdy bychom měli jíst polévky a kdy ne?.
Nebo hledejte podobné podle části názvu: kdy, bychom, měli, jíst, polévky, kdy, ne?.
For Gastro 2022


×