Narcis – jak ho poznat, nezabít a třeba začít mít rád

Lukáš Svítil

Hodnocení obsahu
Sdílejte obsah s přáteli

Tentokrát nebudeme psát o jídle, chutích a vůních či jiných gastronomických zážitcích. Ani se od nás nedozvíte, kde hledat ten správný pramen života, ani která zelenina se pro toto roční období nejvíc hodí. Tentokrát se zaměříme na nebezpečné a patologické chování některých jedinců, kteří tím otravují život druhým. I když ti druzí jsou mnohdy pod jeho rozlišovací schopnost, neb existuje pouze jeden jediný vyvolený a výjimečný. Stojí na vrcholu všehomíra. Jestli se něco nepodaří, nevadí, mohou za to jiní. A když se něco podaří? Dívej, jakou na tom mám zásluhu. Jeho osobnost se mu jako v zrcadle odráží zpátky v podobě nejlepšího z nejlepších. Hodně slov, málo činů skrývá aroganci a pýchu, které jsou jako destruktivní vlastnosti vylíčeny už v nejstarších příbězích lidstva. V starých pověstech se píše, že narcistní člověk je zamilovaný sám do sebe. Jenže jeho vztah k sobě samému je podstatně komplikovanější. Zjednodušeně řečeno takový člověk trpí ze všeho nejvíc osaměním. Ovšem kvůli neprostupné hradbě svého ega si nikoho nepřipustí k tělu a nenechá si pomoct.
Seznamte se – narcis.

Narcismus je porucha

Angličtina má pro narcismus docela přiléhavé pojmenování – big-headed, neboli velkohlaví, což potvrdil i americký výzkum. Narcistní muži mají tendenci přeceňovat nejen svoji duševní velikost a intelektuální božství, ale i velikost svého mozku a své hlavy. Narcistní ženy zase přeceňují svůj hrudník, aby vyjádřily povýšenost nad ostatními ženami. Ať už tedy použijete jakýkoliv nástroj (mozek, prsa) pro vyjádření všemohoucnosti, vždy půjde jenom o psychickou poruchu osobnosti. Mezi lidmi se ovšem neříká, hle, to je člověk s poruchou osobnosti, ale jedním úderným slovem psychopat. Dlužno dodat, že realita je o mnoho komplikovanější, než evokuje toto slovo. U narcistních lidí lze vypozorovat určité rysy.

Jak poznat velesebelásku

Nechoďte na něj s kritikou. Buď neslyší, nebo si to slíznete vy sami za vaši neschopnost. Zůstává ve svém vlastním světě nalakovaným narůžovo, vše, co ovlivňuje, se daří, na co vliv nemá, to se kazí. Zavání to nepříjemně vysokým sebevědomím, ale často jde o lidi trpící pocitem méněcennosti, kterým chybí láska (o tom později).
Pro řadu lidí je úspěch velmi příjemná a užitečná věc, protože se jim dostane uznání. Pro narcise je úspěch poznaná nutnost, takže jej hledá i tam, kde žádného úspěchu nedosáhl. A patřičně se se skutečným nebo domnělým úspěchem chlubit je pro narcise záležitost několika hodin denně. Nebo alespoň o tom snít…
Lidé okolo něho stojí pod pódiem, zatímco on pódiu zvěstuje svoje úspěchy a pravdy. S narcisem nejde o dialog, ale o monolog, narcis potřebuje publikum.
Narcisové sami sobě i jiným lžou. A ze lži vyplývají závist a zlost, což jsou typické symptomy jeho chování. Je to paradoxní, protože si chtějí kvůli nedostatku lásky ve svém životě naklonit ostatní, kterým se snaží všemožně vyhovět. Vyhověním chtějí získat jejich lásku.
Poslední a vlastně dost podstatnou, a proto nejsmutnější věcí je plytkost citů, jejich nedostatek nebo špatná práce s nimi. I když touží po ideálním vztahu, tak si kvůli nepřipouštění citů nemůžou najít partnera nebo partnerku.

Sám v přeplněném kupé

Narcis se uzavřel před světem citů, pocitů a lásky. Protože je v raném dospívání od rodičů nedostal. Vždycky všechno začíná u rodičů, tak si na to dejte bacha. A nedostatek emocí dělá velké problémy při navazování citů. Buď se vztahům až moc urputně brání, protože vědí, že selžou. Nebo se do nich naopak vrhají po hlavě, což také není dobrá strategie, protože ve vztahu s narcisem přijde protipohyb, že se partnerství začne naopak vehementně bránit.


Narcis se cítí být ohrožen. Protože v dětství lásku nedostával, neumí ji přijímat a cokoliv, co zavání náklonností a láskou, považuje za lež a klam. Osobní zkušenost je v tomto neúprosná. Myšlenka, že by mohl být milován, je tak neuvěřitelná, že to musí být výmysl. Narcis umí být velmi svádivý, ale za clonou okouzlujících keců je prázdno. Velmi často o tom vědí, a proto mají strach ze zklamání.

Narcismus vs. hysterie

Narcismus a hysterie se podobají v tom, že jsou emoční reakcí na výchovu v raném dětství. Jde o poruchu osobnosti, která vyvěrá z hluboko zažitých a naučených vzorců chování. Rozdíly však existují. Hysteriků je všude plno, zatímco narcis se rád stahuje do ústraní, aby se nějak nediskreditoval či neušpinil lidskou společností. Neumí odhadovat společenské nálady a situace, proto se do nich radši nemíchá. Hysterici znají emoce druhých, a také svoje, proto se ve společnosti projevují dosti výrazně.

Poměrně běžné je partnerství s narcise s hysterkou (trochu jako u nás doma, pozn. autor:). On pedantský, kritický a také tichý a uzavřený, neoblomný. Ona excentrická, společenská, nestabilní a někdy svojí energií okouzlující. Oba dva hledají u toho druhého právě to, co každý uvnitř sebe neumí najít, protože se jim toho v minulosti nedostalo nebo byly projevy lásky a ryzí náklonnosti rovnou zakazovány.

Ovšem domnívat se, že tento člověk jde přes mrtvoly, by bylo nejspíš chybou. Je totiž také trochu srab. Jeho úspěch vězí v sebeprezentaci a slovech, nikoliv v činech a vykonané práci. Protože za úspěch v jakékoliv podobě je odměněn pocitem, že je milován, tak jej vyhledává. Jenže je to smutné hledání. Naplnění nikdy nedojde kvůli falši v emocích a sebepojetí.

Na závěr bych ovšem chtěl říct, že i takový člověk zaslouží potěšení. Může to být bezděčná esemska o tom, že je něco super. Protože i takoví lidé si zaslouží být milováni, i když to není jednoduché. A milovat je můžete třeba láskou evangelijní – ten, kdo hodně miloval, tomu bude mnoho odpuštěno. A komu se mnoho odpouští, ten je mnoho milován. Nikoliv má dáti, dal. To v mezilidských vztazích neplatí.


Sdílejte článek s přáteli!

Přidat komentář

Pro přidání komentáře k Narcis – jak ho poznat, nezabít a třeba začít mít rád, je nutné být přihlášený(á)/zaregistrovaný(á).


Jméno a příjmení:

Váš komentář:

Nebo hledejte podobné podle části názvu: narcis, jak, poznat,, nezabít, třeba, začít, mít, rád.


×