Nahlédněte s námi do historie vánočního cukroví…
Štědrovečerní tabule se nemůže obejít bez vánočního cukroví. Přemýšleli jste však někdy odkud se k nám dostala tato sladká tradice? Cukroví u nás sice nemá tak dlouhou tradici, ale nikdo si ho nedokáže odpustit i za cenu novoročního předsevzetí, shození pár kil navíc. Nahlédněte s námi zpátky do historie tradiční přípravy sladkého vánočního potěšení.
Mocná síla vánočního cukroví
Cukroví v 16. století mělo trochu jinou podobu, než jak ho známe dnes. Nejčastěji se jednalo o vykrajovaná zvířátka, kuličky a figurky z ovoce. Lidé cukroví připisovali ochrannou magickou moc, která měla chránit rodinu a celé hospodářství před temnými silami. Cukroví pak lidé věšeli na ovocné stromy, aby v příštím roce plodily více ovoce, dále pak na domy, aby se v nich drželo štěstí a chlévy, aby zvířata prospívala. Zbylé cukroví se pak rozdalo mezi příbuzné. Cukroví se mělo dle tradice péct pouze z mouky z vlastní úrody, to symbolizovalo to, aby v příštím roce přišla také vysoká úroda. Těsto se z rukou mělo otírat o stromy a zbylá voda z těsta se lila do krmení krav, aby nadále dobře dojily.
Luxusní měšťanské cukroví
Ještě na konci 19. století bylo cukroví poměrně luxusní záležitostí, kterou si mohla dopřát jen hrstka vyvolených. Na cukroví si nejčastěji pochutnávala jen šlechta a měšťané. Na venkově, kde byli lidé chudší se nejčastěji konzumovalo pouze ovoce nebo ořechy. Cena cukroví se odrážela od ceny cukru, který byl tehdy poměrně drahý. Místo cukru venkované používali med, kterého bylo dostatek. Až ve 20. století se začaly péct různé druhy cukroví ve všech rodinách, jako je tomu dnes.
Čas na pečení je první adventní týden
Hospodyně v dávných dobách začaly péct cukroví v prvním adventním týdnu. Podle pověr bylo důležité si dávat pozor na přípravu těsta a zejména pečení. Říkávalo se totiž, že ta hospodyňka, která spálila cukroví cukroví, se bude potýkat s vážnou nemocí a smrtí. Naopak cukroví, které se podaří, znamená pro příští rok příliv zdraví.
Vánočku a perník známe dodnes
Tradiční pečivo, které přetrvalo až dodnes je vánočka a perníčky. Historie vánočky sahá až do 16. století a dříve se pekla i nezapletená a říkávalo se jí “húsce”. Její tvůrci se inspirovali bílým obřadním chlebem a oválný tvar měl připomínat dítě v povijanu. Oproti dobám minulým ze sváteční tabule již vymizely oplatky polévané medem, jablečný závin a v některých rodinách se dělávali také lívance nebo švestkové knedlíky.
Na Štědrý často rodiny připravovali oblíbený zákusek “muzika”, což byla směs sušeného ovoce, strouhaného perníku a ořechů. To bylo možná inspirací pro vánoční perníčky. První perníkáři se v Čechách začali objevovat již ve 14. století a název perníky dostaly od slova pepř, ten se totiž s dalším kořením do těsta přimíchával.
Perníčky
Perníčky patří mezi oblíbené cukroví. Po upečení se dají zdobit bílou nebo barevnou polevou.
Vánoční medové perníčky
Smícháme rozpuštěný tuk (Hera nebo vepřové sádlo)s medem a moučkovým cukrem v míse.
Lesklé vláčné perníčky
Perníčky mají své místo v české kuchyni. Po upečení se vláčné perníčky mohou zdobit polevou.
