S blížícím se létem se kromě vidiny prázdnin a zasloužené dovolené jistě těšíme i na každoroční bohatou úrodu ovoce a zeleniny. Mohou ale nastat chvíle, kdy nám množství čerstvých plodů přinese i starosti. Je jich najednou tolik, že přemýšlíme, jak všechnu tu zeleninu a ovoce využít a zpracovat. Dnes naštěstí máme mnoho možností. Můžeme plody zamrazit, můžeme je zavařovat nebo sušit. A je tu také tisíce let známé, tradiční, a dnes znovu hodně oblíbené zpracování zeleniny, a tím je kvašení.

Kvašení, nebo také fermentování, je proces, při kterém se množí enzymy, příznivé bakterie (probiotika) a živiny. Je to vlastně nejzdravější způsob zpracování čerstvé zeleniny a ovoce.

A proč je kvašená zelenina tak zdravá? Především její probioticky působící bakterie příznivě ovlivňují naše zažívání. Také obsahuje spoustu vitamínů, podporuje náš imunitní systém, je lépe stravitelná, má vliv na snižování hladiny cholesterolu.

Výhodou je i to, že při kvašení mohou vzniknout různé chuťové variace, takže si výsledek zvolením přísad vlastně určíme sami podle své chuti. Záleží totiž jen na nás, jakou zeleninu a koření vybereme.

Nepřehlédněte

Jak se peče pro celiaky, alergiky a ty, co prostě “jen“ nesnáší lepek? Musíte znát pár základních pravidel.

Dáváte si novoroční předsevzetí? A dodrželi jste je někdy?

Silvestrovské drinky s alkoholem i bez

Všichni známe třeba kvašáky. Jsou odjakživa nerozlučně spojené s koncem léta. Přerostlé okurky, snadno a rychle naložené s koprem a solí. Díky mléčnému kvašení získávají svoji jedinečnou a neopakovatelnou chuť. Takže kromě toho, že je milujeme, prospívají nám. Ale okurky nejsou samozřejmě jediná zelenina kterou můžeme pro kvašení využít. Je to také například zelí, čínské zelí, mrkev, cibule, kedluben, tuřín atd.

Při přípravě na kvašení bychom měli dbát několika zásad. V první řadě je velmi důležitá čistota zeleniny. Opravdu si dejme záležet na tom, aby byla zelenina čistá, důkladně opraná, zbavená veškerých nečistot. Nádoba na kvašení by měla být skleněná nebo kameninová a vyvařená, nebo alespoň vypláchnutá vroucí vodou. Také náčiní, kterým budeme kvašenou zeleninu z nádoby odebírat jednotlivé porce, musí být vždy čisté.

Dlouho kvašená zelenina je třeba zelí, to kysá v sudech několik týdnů a vydrží nám v chladném sklepě celou zimu. Známe ale i krátce kvašenou zeleninu, tzv. pickles. V tomto případě kvašení trvá jen pár dní. A v ledničce nám nějaký ten týden vydrží také.

Jako příklad pickles jsme vybrali tento recept na kvašenou zeleninu:

suroviny:

3 cibule

střední hlávka zelí

3 mrkve

1 lžíce soli

postup:

Důkladně opranou cibuli nakrájíme na proužky, stejně tak i zelí. Mrkev nahrubo nakrájíme. Vše nasypeme do mísy, promícháme se solí a necháme v pokojové teplotě chvíli ležet. Občas zeleninu rukama promícháme a promačkáváme, aby pustila šťávu. Asi po hodině zeleninu po částech těsně napěchujeme do sterilizované několikalitrové sklenice asi do tří čtvrtin. Zalijeme vymačkanou šťávou tak, aby byla všechna zelenina ponořená. Zatížíme napěchovanou zeleninu závažím nebo dnem menší sklenice a upěchujeme potravinovou folií, aby se k zelenině nedostal vzduch. Uchováme na tmavším místě v pokojové teplotě. Po ukončení kvašení, které trvá několik dní až týden (přestanou se dělat bublinky), sklenici přendáme do ledničky, kde nám zelenina vydrží i několik týdnů. Nejspíš ji ale stejně dříve sníme.

V létě budeme mít spoustu zeleniny z vlastní zahrádky nebo z farmářského tržiště, tak proč nezkusit připravit si velmi jednoduchým způsobem nějakou tu kvašenou zeleninovou lahůdku. Pochutnáme si a budeme možná i zdravější.

Kvašáky

Ty se sice zalévají nálevem, ale máme je rádi a jejich sezónu rozhodně nesmíme vynechat.