Kapr – česká klasika
Kdo z nás by neznal jeden ze základních symbolů českých Vánoc. Právě Štědrý večer je to, co většinu z nás především napadne při slově kapr. Rybáři a hlavně ti sportovní, si kapra ale také spojí s okamžiky, kdy velká ryba roztáčí cívku navijáku a táhne desítky metrů vlasce do vodních hlubin. Takže abychom si to shrnuli, kapr je nejčastější a nejznámější ryba v českém rybníkářství a také nejčastější ryba vysazovaná do sportovních vod.
Původní divoký kapr, neboli sazan, pochází ze střední Asie, v Číně byl chován již před naším letopočtem. Ve středověku se díky klášternímu hospodářství rozšířil jeho chov po celé Evropě, chovali ho již staří Římané, a i u nás má dlouhou tradici. Zároveň se postupem doby vyšlechtil do domestikovaných forem. Oproti sazanovi , který má protáhlé tělo a celé pokryté šupinami, zušlechtěné formy kapra mají hřbet za hlavou výrazně vyšší a jeho ošupení může být výrazně redukováno. Jeho velké výhody, což je kvalitní maso, rychlý růst a dobře snášený transport, ho dovedly k tomu, že se stal jedním z velmi mála druhů ryb, vhodných pro komerční chov.
První zmínky o českých rybnících sice pocházejí už z 12. století, ale vrchol rybníkářství spadá až do 16. století a je spojený se známými jmény jako byl třeba Jakub Krčín z Jelčan.
Jedním z jeho děl, nebo dnes bychom asi řekli projektů, je rybník Svět, který však patří k jeho dost sporným dílům. Rozhodně se ale v době Viléma z Pernštejna zasloužil o výstavbu mnoha menších i větších rybníků na Třeboňsku, a tím hojně přispíval do pokladnice Rožmberků. Jeho obrovské dílo, rybník Rožmberk, je mimořádný počin, dnes naprosto nepostradatelný ve vodohospodářském systému hlavně jako nádrž s protipovodňovým charakterem, což se dostatečně prokázalo při povodních v roce 2002. Pro kapra obecného z třeboňských rybníků, kterých je mimochodem na 500, se vžil název Třeboňský kapr, což je chráněné zeměpisné označení Evropské unie. Neměli bychom však zapomenout, že rybníky se stavěly nejen v Jižních Čechách, ale také třeba na Pardubicku i jinde.
Vraťme se zpět k našemu kaprovi a k tomu pro nás nejdůležitějšímu, to je jeho uplatnění v naší kuchyni.
Známe čtyři základní formy kapra podle barvy a ošupení.
Kapr šupinatý, jehož celé tělo kromě hlavy je pokryté velkými žlutozlatými šupinami.
Kapr lysec, jenž má šupiny u ploutví, u ocasu a za hlavou, ostatní místa na těle jsou lysá.
Kapr řádkový je podobný lysci, mívá ale pár souvislých řad šupin.
Kapr hladký je téměř bez šupin.
Hlavní chov se týká především kapra šupinatého a lysce. Loví se ve stáří tří nebo čtyř let, kdy dorůstá do hmotnosti kolem 3 kg. Jeho maso je chutné a velmi dobře stravitelné, ale ano, má jednu nevýhodu. A to jsou kosti. Kosti, které jsou důležitou součástí jeho pohybového ústrojí. Mnoho z nás se právě kvůli těmto drobným kůstkám kapru vyhýbá. Stačí ale přece být při jídle trochu opatrnější než obvykle.
Jednou z ne příliš oblíbených prací při přípravě kapra je jeho zabití. Je to ale nutné. Šetrný, rychlý a dobrý způsob jak získat kvalitní maso je tento :
Kapra nejdříve omráčíme ranou tupým předmětem nad oči. Pak ho hlubokým zářezem za hlavou usmrtíme. Těsně za hlavou u břišní dutiny se nachází jeho srdce a tak dojde během chvilky k jeho dokonalému vykrvení. Po vykrvení kapra otřeme a na papírové utěrce, aby nesklouzl, ho vykucháme a třeba i naporcujeme.
Kapří maso můžeme připravit na nekonečně mnoho různých způsobů. Například smažený kapr, kapří biftečky, čína z kapra, kapr namodro, kapr na černo. Kapra vaříme, dusíme, pečeme, udíme, grilujeme, smažíme v trojobalu, připravujeme z něj polévku, pečenáče, kapří hranolky. Je spousta receptů, jak si pochutnat na této skvělé rybě. Nejen v zimě a nejen o vánocích. Ale o Vánocích asi hlavně. Je to staletá tradice, jedna z těch, které stojí za to udržovat. Pro tu atmosféru, která nám později připomíná dětství s Ježíškem a dárky. A pro naše potomky a pro jejich děti. Ladovská zima asi zase o Vánocích nebude, ale ten hezký vánoční pocit si i díky smaženým podkovám z kapra stejně můžeme navodit. A víte co, nezapomeňte dát pár šupinek z kapra každému pod talíř. Pro štěstí.