Je rizikové konzumovat červené maso, nebo nikoliv?
V tomto článku uvedeme stručný přehled výsledků posledních vědeckých studií na téma vliv červeného masa a masných výrobků na lidské zdraví. Účinek červeného masa na lidské zdraví se jeví stále nejasný. Vliv na vznik kolorektální rakoviny nebo kardiovaskulárních srdečních chorob nelze jednoznačně určit. Nicméně delší čas při přípravě masa za vysokých teplot podle těchto studií může vést ke vzniku souborů karcinogenních látek. Stále však červené maso zůstává cenným zdrojem hlavně bílkovin, železa, zinku a vitaminu B12, kterého z masa dostáváme zdaleka nejvíce ze všech potravin.
Nejasnosti kolem konzumace červeného masa pramení rovněž z faktu, že valná část naší populace považuje maso za jednu ze základních součástí jídelníčku. Zájem široké veřejnosti vyvolává poptávku po nejrůznějších názorech, které jsou často dosti nekvalifikovanými stanovisky laiků. Tomu hodně pomáhají jak masmédia, tak internet, kde se můžete dočíst spoustu „zaručených a hodnověrných“ rad a tipů k červenému masu. Většina z nich by dala kvalifikovat jako poplašná zpráva.
Na celém světě v současnosti probíhá mnoho výzkumů a analýz, kterých účastní deseti tisíce až sta tisíce respondentů. Pojďme se tedy podívat na výsledky těchto výzkumů. V textu se budou používat termíny červené maso, čímž se míní maso hovězí, vepřové, telecí, skopové a jehněčí. Nepatří sem maso rybí a drůbeží. A masné výrobky, čímž se myslí výrobky, jejímž základem je červené maso.
Červené maso a rakovina tlustého střeva a konečníku
I když se už několik desítek let dává až třetina úmrtí na rakovinu do souvislosti s výživou, sílí názor, že za to nemohou jednotlivé složky konzumovaných jídel, nýbrž množství přijímané potravy.
Z hojně citované studie Světového fondu pro výzkum rakoviny z roku 2007 vyplývá doporučení omezit přísun červeného masa a výrobků z něj na 71 gramů denně, to znamená přibližně 500 g týdně či téměř 26 kilo ročně. Tato doporučená dávka se stále snižuje, neboť ta souvislost prostě stále není známa. Pro srovnání: roční spotřeba masa v České republice stoupá. Je to ale dáno vyšším podílem kuřecího masa, kterého zkonzumujeme ke 30 kilům za rok, na úkor červeného, kterého se dříve jedlo také zhruba 30 kilo, nyní je to však pouze 8,7 kilogramu za rok.
Pár "ale" ve vztahu příčiny a následku
Proti této zmiňované studii se zvedlo pár připomínek. Rakovina tlustého střeva a konečníku jsou dvě odlišné diagnózy s odlišnou genezí. Studie používá různorodou metodiku, takže nejde příliš dobře ověřit. Dále nejsou ani příliš hodnověrné údaje od respondentů o tom, jak maso tepelně připravovali, a o dalších úpravách, což má na vznik karcinogenních látek zásadní vliv. Spíše se tak přikláníme k tomu, že vznik těchto onemocnění vychází spíše ze stravovacích návyků než samotného červeného masa.
Jedním z významných faktorů, které ovlivňují vznik karciomu, je obezita, jejíž příčinou může být vysoký obsah tuku obsažený v mase. Před vařením by tedy maso mělo být zbaveno všeho zjevného tuku.
Nedokonalým spalováním organických látek se objevují takzvané polycyklické aromatické uhlovodíky. Prokázaný je vznik karcinogenních sloučenin, které vznikají z jinak prospěšných aminokyselin uvolňujících se z masa při vysokých teplotách nad 200 stupňů. Jde zejména o smažení, pečení a grilování. Dalším typickým zdrojem je uzení masa. Zatímco průmyslové udírny tyto látky dokážou zachytit a vyloučit, tak v domácích udírnách přichází maso do přímého styku s těmito látkami.
Červené maso a oběhový systém
Onemocnění oběhového systému v sobě zahrnuje infarkty myokardu, mozkové mrtvice a srdečně cévní onemocnění. Podle mnoha celosvětových studií je velmi problematické zjistit přímou příčinu mezi spotřebou červeného masa a výskytem těchto onemocnění. I v tomto případě jde o souběh více faktorů, mezi které se řadí nízká spotřeba ovoce a zeleniny, nízká tělesná aktivita, kouření a konzumace alkoholu. Na vznik problémů s oběhovým systémem má tedy vliv celý komplex faktorů. Zdravotní rizika konzumace červeného masa tedy nelze zjišťovat izolovaně, a i přes nejrůznější tvrzení a zaručené pravdy, kterých na internetu najdete spousty, nelze toto jednoznačně posoudit.