Řeč je samozřejmě o mouce. V kuchyni běžná a samozřejmá věc. Ale přiznejme si, někdy si možná nevíme rady, kdy a kde kterou použít. Raději si tedy připomeneme několik, možná už trochu zapomenutých, podstatných informací o druzích mouky a jejich vlastnostech. Mouku potřebujeme hlavně k pečení. Sladkého a slaného, třeného nebo kynutého pečiva, jako jsou koláče, dorty, buchty, sušenky a jiné drobné cukroví, nebo třeba i chleba. Kromě toho se používá k zahušťování polévek a omáček.

Mouka se vyrábí rozmělněním části obilného zrna. Podle toho, jaká část zrnka se semele, rozlišujeme mouku celozrnnou, bílou a chlebovou. Každá část zrna, tedy, jádro, obal a klíček, obsahuje totiž jiné živiny. Podle zrnitosti se dělí na mouku hladkou, polohrubou, hrubou a krupici. Je jasné, že každá mouka se používá jinak a k přípravě jiných jídel.

Nejběžnější je mouka pšeničná, ale známe například i mouku žitnou, ovesnou, špaldovou, kukuřičnou, pohankovou, rýžovou, sójovou. Někdy se mele mouka i z ořechů, mandlí, kokosů nebo některých druhů sušené zeleniny.

Rozdělení podle zrnitosti:

Nepřehlédněte

Několik dobrých rad a pravidel pro přípravu minutek

Zdravě a bez masa: Chutné rostlinné vegetariánské recepty

Pěstujte si vitamíny za oknem i v zimě

Hladká mouka se používá k zahušťování omáček a polévek, k přípravě některých druhů těsta, jako je třeba piškotové, nebo těsta na vánoční cukroví. Také k přípravě lívanců a palačinek.

Polohrubá mouka má univerzální využití, používáme ji k pečení sladkého i slaného pečiva, do třených i do kynutých těst, k přípravě drobenky apod.

Hrubá mouka se nejvíc hodí na přípravu noků, knedlíků, těstovin, domácích nudlí.

Krupice je zase součástí většiny kaší, můžeme ji použít i k zahušťování polévek apod.

Rozdělení podle nutriční hodnoty:

Bílá pšeničná mouka je nejčastěji používanou moukou.

Celozrnná pšeničná mouka je zdravější variantou bílé pšeničné mouky, mele se z celého obilného zrna a obsahuje tudíž nejvíce vlákniny a je vůbec výživově nejhodnotnější. Nevýhodou je to, že trochu hůře kyne. Používáme ji všude tam, kde bychom použili obyčejnou bílou mouku. Do všech druhů pečiva, k pečení chleba, k zahušťování pokrmů.

Špaldová mouka je nutričně ještě lepší variantou pšeničné mouky. Mele se totiž z nešlechtěné pšenice, která se nemusí hnojit.

Chlebová mouka bývá hladká a používá se výhradně k pečení chleba. Většinou to je určitá směs namíchaná z pšeničné a žitné mouky.

Samotná žitná mouka se zase používá převážně k pečení kváskového chleba. Totiž díky tomu, že obsahuje málo lepku, opravdu špatně kyne.

Existuje ještě spousta druhů mouky, ke kterým jsme se dnes nedostali, a také mouky bezlepkové.

Kukuřičná, rýžová, pohanková, mandlová, to jsou příklady druhů mouky, které neobsahují lepek vůbec. Jsou vhodné pro zahušťování pokrmů, pro pečení se ale raději používají jejich směsi s dostatkem škrobů, aby se pečivo nerozpadalo. U nás se prodávají už namíchané směsi, které se hodí na pečení, stejně jako známá bezlepková mouka Jizerka.

Každá mouka má své výživové výhody, proto je dobré je střídat a kombinovat. Protože je jasné, že v naší kuchyni se bez mouky rozhodně neobejdeme.