Himalájská sůl, je opravdu tak zdravá?
Zdravá výživa
V dnešní době se klade veliký důraz na zdravou výživu. Snad v každém větším městě najdete obchůdek se „zdravými“ potravinami, nebo hned několik. Nabízí mnoho alternativních surovin, které mají být zdravější variantou běžně dostupných v potravinových řetězcích. Ale je tomu opravdu pak? Dost často se jedná pouze o reklamní tah a snahu přijít na trh s novým artiklem. Ne vždy jsou potraviny tak zdravé, jak jsou prezentovány. Zmiňme jeden příklad za všechny – amaranth. Náhražka, která je mnoha zemích zakázána pro své škodlivé účinky na naše zdraví, je v Čechách stále povolená.
A jak je to s tou solí?
Himalájská sůl je kamenná sůl, která se těží v pakistánském Pandžábu. Svou charakteristickou, a pro sůl atypickou barvu, má díky obsahu malého množství sloučenin železa. Používá se nejen v kuchyni, ale i do koupele. Zevně má pomáhat s problematickou pokožkou, také uvolňovat stres, dodávat tělu minerály a celkově uklidňovat lidský organismus. Himalájská sůl se doporučuje v kuchyni, jako zdravější varianta obyčejné soli. Obsahuje totiž minerální látky jako je vápník, hořčík, železo, draslík, zinek, měď, chrom, ale také olovo (zanedbatelné množství 0,02 – 0,1 mikrogramů). Bohužel složení má obdobné jako běžná kuchyňská sůl, a proto člověk nedodává tělu nic navíc. Naopak, česká sůl je obohacována o jód, který je pro fungování našeho organismu nepostradatelný. Ten v přírodních solích není obsažen a člověk by měl věnovat pozornost tomu, aby jej doplnil z jiných zdrojů.
Nepřesolit
Ať už používáte sůl, jakou chcete, důležité je solit s mírou. V české populaci je doporučená denní dávka (5g) překračována 2x – 3x. Tím dochází k nepřiměřenému zatěžování ledvin, otokům končetin, zvyšování krevního tlaku a jiným metabolickým obtížím. Solit bychom měli s mírou při vaření a jídlo na talíři už nepřisolovat, jelikož vždy přesolíme.
