Druhy skopového a jehněčího masa
Připravujete doma skopové či jehněčí?
Skopové a jehněčí maso není v České republice příliš oblíbené. V posledních letech jeho spotřeba významně klesla. Avšak jsou země, kde ho běžně najdete na jídelníčku. Jedná se o Indii, Blízký a Střední východ, Balkán, Mongolsko, Island, muslimské země, ale i Španělsko, Itálii a Francii. V některých oblastech je spotřeba podmíněna náboženstvím – např. muslimové nejedí vepřové maso, hinduisté hovězí, aj. Asi víte, jaký je rozdíl mezi skopovým a jehněčím masem, ale pro jistotu si to upřesníme. Jehněčí pochází z mladých ovcí, které jsou staré maximálně šest měsíců. Toto maso je velice zdravé a oproti skopovému jemnější. Skopové maso je ze starších ovcí či koz a je o poznání tužší (,proto se musí upravovat déle). Také má výraznější svou typickou vůni. Někteří lidé ji nesnesou, a proto tento druh masa nevyhledávají. Této specifické vůně se lze zbavit pomocí česneku, špeku, aromatického koření a bylinek, které přidáváme do pečení. Nyní si představíme druhy tohoto masa.
Druhy
Krk
Maso na krku je celkem prorostlé tukem, proto je vhodné ke mletí na karbanátky nebo k dušení.
Šrůtka
Najdeme ji přímo za krkem, na začátku hřbetu. Je také prorostlejší. Je vhodná k pečení či dušení.
Hřbet
Pokud se nám dostane do rukou hřbet v celku a zbavený kostí, je vhodný k pečení. Je dobrý jej nakořenit a péct na česneku. Obsahuje velkou část tuku. Pokud budeme mít hřbet s kostí, ořízneme tuk a můžeme připravit jako minutku.
Plec
Plec je vhodná k pečení či dušení. Ořezky z plece lze použít ke mletí na čevapčiči.
Bok
Ten se nejčastěji používá na dušení, na guláš, ale i ke mletí či na typický pilaf.
Kýta
Kýta je potřeba důkladně odblanit. V celku ji pečeme. Když se rozporcuje na plátky, můžeme z ní připravovat steaky a medailonky na pánvi nebo také na grilu.